Sbírka na DONIO.cz zve již 60 dnů ke společné tvorbě

20.01.2025 18:31

 

Vážení posluchači české muziky, a písniček Karla Hašlera a Hašelrky obzvlášť :-),

je tu MEZIČAS našeho společného projektu vzniku nového alba, kam jsem vás přizvali.

19. listopadu 2024 - před dvěma měsíce jsme na DOnio.cz založili sbírku na pomoc kapele Hašlerce.

 

Líbil se nám vcelku moderní i srdečný nápad lidiček z portálu Donio.cz, kde se můžeme vzájemně podělit o vznik něčeho, z čeho máme radost i do dalších let.

Připomnělo mi to historické motto použité při stavění Národního divadla: „národ sobě“ :-)

Zo jest nápis na oponě Národního divadla, který má publiku připomínat, že na tento stánek umění se český národ skládal krejcárek po krejcárku. Práci na oponě zahájil Vojtěch Hynais v červnu 1883 se dvěma pomocníky a za 90 dnů bylo hotovo.

Sbírka na Donio.cz je také na 90 dnů - co se zdaří, to zdaří, ale pak se jede dál...

 

Dovolil jsem si poupravit heslo: HAŠLERKA NÁRODU, národ Hašlerce…

 

Pojďte podpořit českou kulturu, českou muziku…

Již od 19. listopadu sbíráme "krejcárky" na společný projekt kapely Hašlerka a posluchačů, diváků, všech těch, komu není směřování české kultury cizí. 

Nebojte, není to ostuda, poslat kapele, která tuhle kulturu „oprašuje“, která vám ji vozí do měst, městeček a vesnic, pár korun na výrobu cédéčka, na nové album, které dneska za „loňské“ ceny již nepořídíte. 

Stejně jako s chlebem či máslem. 

 

Ano, řeknete, jsou velcí, dospělí, tak proč si oni na to někde nevydělají, když chtějí natáčet ve studiu a když je muzika tak baví. Ano, i takové názory slýchám či čtu. Inu, co člověk, to názor.

Odpověď je jednoduchá: oni, tak jako každý z vás, peníze, které někde vydělávají, používají pro rodiny, na jídlo, nájem, někdo dokonce na hypotéky a lízinky. Že to neznáte, ale ale, no tak….

Všichni to znáte. Ano, dříve to bylo snažší a první desky jsme si hradili z toho, co jsme si „vydělali“ na ulicích. Samozřejmě, že ne tady, ale v Evropě. To dnes už nejde. A proč taky?

 

Tedy záznam hudby, pokud nemáte bohatého sponzora či strýce, je dnes spíše koníčkem. To není na obživu. Do toho jen vložíte. My něco vložit umíme – energie, náladu, to, co postrkuje posluchače k radosti, ke zpěvu, chuti žít, hýbat se i milovat (se, někoho nebo tuto zemi, Zemi).

Pokud tyhle potřeby, touhy, inspirace už nemáme, tak je s námi amen, šmytec. 

Chceme za pár let poslouchat jen implantovanou kulturu, učit se jen cizí jazyky a vysvětlovat dětem, že je to „světové“, NEMÍT NIC SVÉHO. Co je na tom světového?

Co je světového na tom, že slyšíme v každé kavárně či nádraží černošskej rap, metalový rachoty, kde jediná dynamika projevu je fortissimo, tedy řev a hluk na „plnej kotel“ a mimořádně hrubiánskej, agresivní text. Nebo je nám libo raději „lidové“ častušky z Donbasu opěvující slávu země, jejíž lid tu živíme? 

Tohle všechno chceme? Ok, a chtějí to naše děti, které již nemají mít ani pohlaví ?

 

Čekat, až to někdo za nás vyřeší? Ano, vždy to někdo vyřešil, často bez srdce a předkové byli zklamaní.... 

protože jediný, kdo má srdce národa, je národ. To jsme my... a naši kulturu taky utváříme my...

...a to, co považujeme za své národní klenoty, je třeba udržovat a oprašovat. 

 

Ano, mohl bych zmínit všechny stovky umělců, vynálezců, objevitelů, kteří všichni byli zaplaceni někde venku, v cizině nebo tam museli emigrovat, protože se tady nemohli projevit či uživit. Protože tu někdo stále vyžadovat nějakou „příslušnost“ k vrchnosti – buď v podobě cizího řeči nebo červené knížečky nebo zase zelené... podepiš a budeš se mít dobře. 

 

Líbí se nám taková realita, kdy ten pověstný švec z pohádky musí vybíhat na hranice sousedního království, kde se ještě může zpívat svobodně? Nelíbí.

 

Tohle my nechceme. 

My chceme zpívat teď a tady. O čem? O čem zpívají lidové písničky, Hašlerovy písničky? O lásce – k člověku, k vlasti, ke krajině, k městu, kde žiju. Taky o radosti z požitků jako je tanec nebo dokonce to nejzákladnější, naše výživa. Talíř, na kterém je něco k snědku a nebo sklenice piva. 

 

Tohle všechno jsou důvody, proč jsme požádali širokou obec, vás české lidi, abyste pomohli vytvořit společnou věc: 

NATOČIT S NÁMI NOVÉ ALBUM HAŠLERKY. 

 

Tak jako jsme si stavěli Národní divadlo, když nám vrchnost dovolila, nebo naše české zahrádky.

 

Děkujeme těm dvaceti pěti (25) odvážným přátelům, kteří nám zaslali částku, která je k vidění na portálu Donio.cz/haslerka. 

Je to „promile“ z asi 6000 oslovených ČECHŮ, MORAVANŮ a SLOVÁKŮ. Je to milá pozornost z 15 milionů našinců. 

To je hodně nebo málo ? Je to ostuda nebo naděje tohohle národa ?

 

V každém případě 

DĚKUJEME ZA PŘISPĚNÍ 

My už začínáme zkoušet, protože muzikant svoje slovo drží. A navíc nemůže ani lhát – je to všechno potom slyšet. Jak na podiu, tak na desce :-)

Podívejte se na naši výzvu. Navíc – ZA KAŽDÝ PŘÍSPĚVEK SI ODNÁŠÍTE „DROBNOST“. 

Třeba celou desku (CD) či vstupenku do divadla, kde proběhne představení nového alba s názvem:

 

U NÁS JE TO HAŠLERKA 20 LET

 

a také křest alba.

 

Nechci prorokovat TEĎ A NEBO NIKDY, ale máme 30 dnů do konce sbírky, která nebude pro kapelu použitelná, pokud nesebereme společně min. 63000 korun. Zkrátka to Donio pošle zpět těm, kteří nás podpořili. To považuju za zbytečnou aktivitu. 

Při 1000 lidech je to 63 korun, při 250 přispěvatelích to činí 252 korun. Na to má snad i důchodce a dnes i školní děti :-) 

 

Pomoz své kultuře, ona tě pomůže zase tobě :-)

 

Děkuju za pochopení

Za kapelu 

kapelník a zakladatel projektu na donio.cz/haslerka

Jiří S. Hötzel